MÍSTO


Pro stavbu bylo zvolena dominantní poloha nedaleko zaniklého města Doupov. Vrch Špičák má vhodnou orientaci východ-západ a odpovídá zamýšlenému půdorysnému tvaru kostela. Stavba je umístěna tak, aby se vrchol Špičáku  nacházel v pomyslném středu východního závěru kostelní lodi – na místě oltáře. Kamenné jádro vrcholového pahorku bude obnaženo a využito jako základ pro oltářní menzu.










TVAR


Poutní kostel je situován na kopci nad zvlněnou krajinou brázděnou údolími a pohledově  připomíná loď usazenou v krajině: Noemovu archu po přistání na hoře Ararat.  V hmotě stavby  se prolínají dva základní prvky - věž a obvodová stěna. Je to odkaz k dualitě mužského a ženského principu,  k prvním lidem - Adamovi a Evě. Na jižní straně kostela je vstupní brána. Portál je členěný výklenky  různé velikosti. Z dálky se jednotlivé výklenky opticky slévají ve znamení kříže.

ČÍSLO


Do půdorysu poutního kostela je vepsáno číslo osm. V křesťanské ikonografii hraje toto číslo důležitou roli:  je symbolem zmrtvýchvstání, věčného života a nového stvoření ve křtu.  Jiným, univerzálním významem čísla osm je symbolický znak  nekonečna – oné bezedné hlubiny tichého a všudypřítomného božství, počátku i  konce Stvoření. Jednotlivá zastavení křížové cesty jsou uspořádána tak, aby poutníka vedla po tomto neviditelném základním vzorci stavebního díla. Jeho kroky tak na okamžik splynou se symbolickým obrazem Stvořitele,  prozářeném láskou, vírou a nadějí. 

BRÁNA


Brána je navržena z masivního monolitického betonu jako umělý skalní blok. Povrch betonu bude vlivem větru a deště erodovat, obrůstat mechem a lišejníkem a za několik desítek let se z brány stane přírodní útvar, kde budou hnízdit ptáci a veverky. Portál na vnější straně otevírá  kostel na jih, ke slunci. Tato orientace souvisí se zasvěcením: jižní strana je spojována s Archandělem Michaelem -  poslem světla. Stěny portálu a vstupu jsou posety otvory a výklenky. Za noci do nich poutníci vkládají svíce, aby se brána chrámu rozzářila světlem do temné krajiny.


PAMÁTNÍK PADLÝM VOJÁKŮM


Na čestném místě, v ose vstupního portálu, je umístěn památník padlým vojákům, kteří  přišli o život  v boji,  při plnění služebních povinností nebo při výcviku na území vojenského výcvikového prostoru. Před prostou deskou z černého granitu s  vytesaným textem  stojí betonový blok určený ke kladení věnců. Plastika na betonovém bloku tvarem asociuje vojenskou přilbu, plastika  bude provedena z průsvitného onyxu a  bude ji  možné rozsvítit vloženou svící. Do části obvodové stěny za památníkem jsou kladeny desky se jmény padlých. Postupem času se tyto desky  obsypané kameny stanou „rostlou“ součástí stěny kostela.

OLTÁŘ


Východnímu závěru kostelní lodi dominuje odhalené kamenné jádro vrcholového pahorku. Skála omývaná deštěm a sněhem bude proměněna v přírodní oltář. Obnažený kamenný vrchol odkazuje na místo, kde Abrahám podstoupil zkoušku, která měla prověřit jeho oddanost Bohu tím, že obětuje svého syna Izáka. Ze skály vyrůstá jako živý strom Kristův kříž. V symbolické hierarchii prostoru kněžiště představuje skála a Kristův kříž Starý a Nový Zákon. Oltářní  menza  je pojata jako prostý  monolit ve tvaru stolu. Oltář by měl být místem prosté a neokázalé Eucharistie pod širým nebem,  s myriádami hvězd nad hlavami. 

KAPLE MATKY BOŽÍ


V  základech věže je umístěna kaple Matky Boží. Centrální prostor je z části vytesán do kamenného podloží, hrubá skála  bude ponechána jako viditelný základ betonových stěn a sloupů. Ukryta pod zemí, symbolizuje kaple Matky Boží  tajemství početí Božího syna a zároveň počátek života vůbec. Vedle oltáře Matky Boží, který upomíná na mateřský cit, nejkrásnější z projevů nesobecké lásky - smířlivosti, vcítění a odhodlání dávat druhým,  jsou v kapli umístěny ještě dva oltáře:  Svaté Maří Magdaleny a Svaté Anny Samotřetí. Tři ženy spojené s životem Ježíše Krista představují tři základní životní fáze ženství - mládí, mateřství a stáří.

historie_mista.html
duchovni_krajina.html
zasveceni.html
pout.html
o_autorovi.html
poutní kostel - stavba
ke_stazeni.html